Úvod

Science for policy je přístup, ve kterém se vědecké poznatky systematicky využívají k lepšímu rozhodování ve veřejných politikách – od přípravy strategií a zákonů až po nastavování programů a veřejných služeb. Nejde o „prosazování“ konkrétního politického názoru, ale o to, aby rozhodnutí stála na co nejlepších dostupných důkazech, transparentních metodách a jasně popsaných nejistotách. V praxi to znamená převádět výsledky výzkumu do podoby srozumitelné pro tvůrce politik: stručně, věcně, v kontextu reálných možností a dopadů.

Science for policy zároveň respektuje, že politická rozhodnutí vedle evidence zahrnují i hodnoty, priority a kompromisy – věda však může výrazně zpřesnit „co víme“, „co nevíme“, jak pokročilá je evidence, jaké jsou nejistoty a jaké jsou pravděpodobné důsledky různých variant. Klíčovou roli hraje včasnost: dobře načasovaný přehled důkazů nebo odborná konzultace může mít větší dopad než sebelepší studie, která přijde příliš pozdě. Stejně důležitá je důvěryhodnost a nezávislost – kvalitní vědecké poradenství je otevřené kontrole, opírá se o více zdrojů a férově pracuje i s výsledky, které nejsou jednoznačné.



Science for Policy platforma AV ČR

Akademie věd podporuje vědce a vědkyně v tom, aby uměli formulovat doporučení podložená daty, komunikovat limity poznání a zapojovat se do dialogu s veřejnou správou profesionálně a eticky. Akademický rada AV ČR proto v červnu zřídila Science for Policy platformu AVČ a ustanovila nově pozici Science4Policy koordinátora.

Cíle Science4Policy platformy AV ČR jsou

  1. systematicky podporovat znalostní transfer a Science4Policy aktivity, které budou zvyšovat vizibilitu a reputaci AV ČR mezi tvůrci veřejných politik;

  2. zajistit flexibilní kapacitu pro zpracování potřebných analýz pro vlastní potřebu AV ČR, prostřednictvím konsorcia zapojit více ústavů a pokrýt širší spektrum témat;

  3. systematicky podporovat Policy4Science aktivity ve vztahu k dění na úrovni EU.



Za směřování a fungování platformy odpovídá rada platformy, kterou tvoří:

  • doc. Tomáš Kostelecký (Akademická rada, Sociologický ústav AV ČR),

  • dr. Ondřej Beránek (Akademická rada, Orientální ústav AV ČR),

  • doc. Martin Pivokonský (Akademická rada, Hydrologický ústav AV ČR),

  • doc. Rudolf Kučera (Masarykův ústav AV ČR, Vědecká rada GA ČR),

  • dr. Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny, členka Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace),

  • dr. Ondřej Ševeček (Filosofický ústav AV ČR),

  • dr. Maria Zedníková (Ústav chemických procesů AV ČR).



Rada schvaluje návrhy jednotlivých aktivit podaných pracovišti. Podmínky a způsob podávání žádostí je specifikován v Hromadném dopisu 4/2026.



Pracoviště AV ČR mohou navrhovat různé aktivity, například:

  1. tvorbu policy paperů, policy briefs či přehledů literatury (literature reviews) či jednoduchých komunikačních materiálů představující obsah, závěry a doporučení mezinárodních zpráv, na nichž se vědci a vědkyně podíleli, včetně doprovodných akcí na jejich prezentaci relevantním stakeholderům;

  2. zapojení do tematicky a odborně relevantních veřejných konzultací Evropské komise na platformě Have your say, zejména v podobě tzv. Call for Evidence, a meziresortního připomínkového řízení na národní úrovni;

  3. networkingové a prezentační aktivity s tvůrci politik, např. snídaně (úřednický aparát i politická prezentace) zaměřené na prezentaci jednotlivých výzkumných projektů i programů, např. Strategie AV21;

  4. zpracovávání rešerší/podkladů pro vládní analytický útvar (VAÚ) a vybrané hodnocení dopadů regulace (zprávy RIA), jež vycházejí z poptávky státní správy;

  5. stáže ve státní správě.

Podpořit lze i jiné aktivity, které směřují k nastavení spolupráce s veřejným sektorem a uplatnění poznatků pro zlepšení fungování veřejné správy, veřejných politik a dobrého vládnutí.

Science for policy koordinátorem byl ustanoven dr. Jan Mareš (CETAV, SSČ AV ČR). Jeho rolí je poskytovat je poskytovat metodickou a praktickou pomoc s designem a realizací aktivit navrhovaných pracovišti AV ČR. Science4Policy koordinátor v roli konzultanta spolupracuje s řešitelským týmem na návrhu formátu a zaměření aktivit a jejich výstupů, zejména s ohledem na jejich využitelnost pro cílové skupiny mimo akademickou sféru.

V zájmu snížení administrativní a organizační zátěže se Science4Policy koordinátor se aktivně spolupodílí na technickém zabezpečení realizace výstupů. CETAV proto nabízí své služby spojené s vydáním policy paperů či organizace prezentací či networkingových aktivit.

Dále je science for policy koordinátor zodpovědný za naplňování vybraných opatření z Koncepce znalostního transferu, zejména

  • mapování a interní koordinaci a komunikaci mezi vědci a vědkyněmi, kteří se již podílejí na science for policy aktivitách (např. přehled členství v poradních a pracovních orgánech vlády a dalších pracovních skupinách či uzavřených memorand o spolupráci s veřejnými institucemi a jejich praktické naplňování)

  • vytvoření mechanismu pro sledování společenského dopadu vědy a výzkumu realizovaného na AV ČR.



Podpořené aktivity

Science for Policy v ČR

  • TSI projekt Building capacity for evidence-informed policymaking in governance and public administration in a post-pandemic Europe (2022-2025):

    • Příjemcem projektu Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády, řešiteli JRC a OECD, na české straně projektovými partnery byl think tank České priority a FSV UK.

    • Dokument analyzuje stav a navrhuje opatření na poptávkové i nabídkové straně. Zdůrazňuje, že ačkoliv se zvyšuje zájem o využívání vědeckých poznatků při rozhodování, dosud chybí systematická podpora, institucionální zázemí a jasná pravidla spolupráce mezi vědou a politikou. Na straně veřejné správy chybí dostatek, stabilní infrastruktura a schopnost flexibilně formulovat výzkumné potřeby; na straně akademické sféry pak motivace a kompetence k tvorbě výstupů využitelných či připravených s ohledem pro veřejné politiky.

Poptávková strana

Nabídková strana

Zřídit pozici vrchního vědeckého poradce (Chief Science Officer, CSO) na ministerstvech.

Podporovat osvojování kompetencí k tvorbě výstupů využitelných pro veřejné politiky.

 

Systematicky definovat resortní výzkumné potřeby.

Zefektivnit financování výzkumných pracovníků a jednotek specializujících se na S4P.

Zavést a zefektivnit činnosti poradních orgánů státní správy v oblasti vědy a výzkumu (vědecké rady atp.).

Mezisektorová mobilita – stáže výzkumníků – podporovat stáže výzkumníků ve státní správě a úředníků na akademické půdě.

Financovat výzkum relevantní pro veřejné politiky:

  • zjednodušení procesu zadávání výzkumu relevantního pro tvorbu politik

  • vytvoření schématického přehledu (veřejné zakázky, programy financování výzkumu, ministerstvem zřízené výzkumné ústavy)

  • zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Motivovat univerzity a další výzkumné organizace k úpravě svých interních směrnic a pokynů tak, aby zohledňovaly a oceňovaly Science4Policy aktivity.

Snížit váhu a celkové kvantitativní požadavky na publikace v kritériích pro akademické povýšení ve prospěch kvalitativních kritérií a alternativních výstupů výzkumu, včetně S4P.

Vytvořit a stabilizovat analytické jednotky složené z kvalifikovaných analytiků, reformovat hodnocení dopadů regulace (RIA)

 



Metodika 2025+ zavádí nový výstup Hpub = výsledek zaměřený na kritickou analýzu a hodnocení veřejné politiky či sociálního a politického problému: Výsledek realizuje původní výsledek primárního či sekundárního výzkumu, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Daný výzkum zkoumá konkrétní veřejnou politiku či politickou a sociální otázku a poskytuje informace, analýzy a doporučení pro aktéry rozhodovacích procesů a pro širší okruh potenciálních relevantních uživatelů. Výsledek typu Hpub může být použit k formulaci a implementaci efektivních politických opatření a ke změnám veřejných politik, případně může přímo formulovat strategie k implementaci doporučení. Výsledek typu Hpub prochází transparentním interním recenzním řízením uvnitř zpracovatelské instituce. V případě, že je výsledek typu Hpub výsledkem projektu aplikovaného výzkumu s účelovým nebo smluvním financováním, prochází i oponentským řízením na straně poskytovatele.

 

 
Kontaktní osoba