Tempo drží i Akademie věd ČR, která si pro metodické řízení nové disciplíny napříč Akademií zřídila Centrum transferu AV ČR (CETAV). Posláním Centra je pomáhat výsledkům výzkumu najít cestu do praxe a podporovat přenos znalostí, technologií a vznik inovací.
Akademické spin-off firmy
Přehled o aktuálním stavu spin-offů poskytuje veřejná databáze Technické univerzity v Liberci, kolektiv autorů Moš, Rydvalová, Smolík. Na databázi se podílel i spolek Transfera, která analyzuje spin-off firmy založené na akademické půdě. Spolek se snažil validovat data s každou veřejnou vysokou školou v ČR a s AV ČR, ale některé instituce si mohou definovat spin-off podle svého uvážení.
Podle této databáze existuje v akademické sféře 83 aktivních spin-off firem. Jejich průměrný věk od založení je 8,12 roků. Z hlediska množství založených spin-offů rok 2024 zatím vypadá jako nejméně aktivním rokem od roku 2013, ovšem objem investic je naopak velmi vysoký oproti předchozím rokům. V databázi jsou uvedeny jen dvě spin-off firmy: Adalid Sciences z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a Glassiteca z Technické univerzity Liberec. Údaje za rok 2024 se ale mohou ještě změnit, protože data nejsou plně aktualizovaná. Nejvíce aktivní roky za poslední dobu byly léta 2020–2023, kdy se zakládalo průměrně 8–9 firem. V roce 2020 bylo založeno 10 spin-off společností s celkovým objemem investic 120 mil. Kč.
Definice akademické spin-off firmy může mít v ČR i ve světě vícero podob, dva hlavní charakteristické rysy jsou ale neměnné. Jde o obchodní společnost, která vznikla na akademické půdě nebo ve výzkumné organizaci za účelem komercializace nového poznatku, vynálezu či objevu. Rizika spojená se založením firmy většinou přebírá investor ze soukromého sektoru, který poskytuje finanční prostředky. Univerzita či výzkumný ústav dodává jedinečný nápad, personál a má často ve firmě určitý podíl.
„Velký počet potenciálních spin-offů vidíme například na AV ČR, a to zejména díky podpoře Centra transferu (CETAV) a zdůrazňování potřeby technologie včas validovat na trhu,” říká Vojtěch Nosek, ředitel a spoluzakladatel společnosti UNICO, která se zabývá validací komerčního potenciálu.
Z Akademie věd ČR pochází i jeden z prvních a nejúspěšnějších spin-offů, kterým je firma DIANA Biotechnologies. „V roce 2018 jsme byli prvním spin-offem z ÚOCHB. Nutno podotknout, že v té době, ač se to zdá těžko uvěřitelné, téměř neexistoval byrokratický aparát, který by definoval akademický spin-off a který by šlo následovat. To je něco, kde si troufám tvrdit, že jsme pomohli prošlapat cestu ostatním „biotech” spin-offům,“ říká mluvčí firmy Petr Kašík.
Podpora startupů a spin-offů jako priorita
Nejvíce aktivních spin-off firem má Masarykova univerzita v Brně (MUNI) s celkovým počtem 14 společností, na druhém místě je Vysoké učení technické v Brně (VUT) s 13 aktivními firmami a třetí je Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) s 10 aktivními spin-offy.
MUNI klade důraz na dlouhodobou strategii podpory inovačního prostředí a přesvědčení, že vědecké poznatky mají směřovat k reálnému společenskému dopadu. O své spin-offy se zajímá i v delším horizontu, sleduje jejich rozvoj a podle jejich charakteru jim poskytuje cílenou podporu. Společnosti mohou v některých případech využívat například univerzitní laboratoře, servery či další infrastrukturu.
Úspěch firem na mezinárodní úrovni komentuje Radoslav Trautmann, ředitel Centra pro transfer technologií: „Většina spin-off společností je dnes od počátku budována s ambicí stát se globálním hráčem. Úspěchy na mezinárodní scéně potvrzuje například exit společnosti Flowmon Networks, obchodní úspěchy společnosti Enantis na zahraničních trzích nebo nejnovější investice od zahraničních i domácích investorů do společnosti CasInvent Pharma.“
Z VUT pochází také hodně firem, které jsou úspěšné i na mezinárodní úrovni. Jednou z nich je společnost DYNANIC, která vyvinula technologii pro efektivní využití programovatelných čipů, které jsou naprosto zásadní pro rozvoj AI, virtuální reality a jiných vysokorychlostních technologií. Hledači technologických pokladů z Tensor Ventures, za kterými jsou velká jména jako Dell, AMD, Intel či Hewlett Packard, investovali do této unikátní technologie více než 0,5 mil eur.
Dalšími úspěchy VUT v Brně jsou: spin-off BIOM Research, který letos získal ocenění Tech for Change recognition na prestižním evropském veletrhu VivaTech 2025 se zaměřením na technologie a inovace. Cílem společnosti je transformovat městská prostředí na resilientní celky, které produkují místní zdroje vody, potravy a energie s minimálním dopadem na životní prostředí.
Dále spin-off VodaBrno, který se v letošním roce probojoval mezi deset finalistů soutěže The Waltz of Pioneers: EULiST Spin-Off Pitch Competition, zabývá se čištěním vodovodních sítí a testováním požárních hydrantů. A také startup TechMountain, který uspěl na Velvet Innovation Meetupu, pravidelném setkání brněnského inovačního ekosystému, a zabývá se zakázkovými inženýrskými řešeními na míru pro firmy v oblastech elektrotechniky, IT a strojírenství.
Pro UPOL je velmi důležitá úspěšnost jejich spin-off společností ze třech důvodů. Úspěšný spin-off představuje nejefektivnější přenos poznatků z akademického prostředí do praxe, je výkladní skříní univerzitního výzkumu a v neposlední řadě přináší i důležité ekonomické benefity.
Podpora univerzit je důležitá
Nejaktivnější univerzity svým zaměstnancům i studentům poskytují systematickou podporu od počátku založení společností. Ta zahrnuje individuální konzultace, odbornou oponenturu nápadu, metodické vedení celým procesem, poradenství v oblasti duševního vlastnictví i praktickou pomoc při zakládání firmy. Na MUNI hraje klíčovou roli Centrum pro transfer technologií, které provází vědce celým procesem komercializace. Samotné založení společnosti pak zajištuje dceřiná společnost MUNI Ventures, která je blíže podnikatelskému prostředí a aktivně napomáhá propojování nově vzniklých spin-off společností se světem investorů.
VUT Brno má pro tento účel Oddělení transferu znalostí, které funguje jako one-stop shop pro všechny zájemce o komercializaci výsledků výzkumu. Oddělení úzce spolupracuje se sítí fakultních manažerů transferu, a zvláště také s Fakultou podnikatelskou, která pomáhá s tvorbou byznysových a marketingových plánů. Webové stránky Oddělení transferu znalostí slouží jako kontaktní databáze pro propojení průmyslových partnerů s jejich firmami.
Na UPOLu funguje Vědeckotechnický park (VTP) UP, který při zakládání spin-off společností provede akademiky administrativním procesem až k založené firmě, zařizují nezbytné souhlasy, jednání s právním oddělením, ekonomickým odborem a dalšími stakeholdery. Navíc, kromě běžné komunikace, nabízí svým spin-off společnostem možnost využít pro své aktivity inkubátory VTP UP, ve kterých je možné nalézt jak kancelářské prostory, tak laboratoře, poloprovozy, apod.
Jak zvýšit povědomí a zájem o oblast transferu ukazuje Vysoké učení technické v Brně, které má v rámci univerzity i další projekty. U studentů se snaží podporovat a rozvíjet jejich podnikavost, ale i sebedůvěru a víru ve vlastní nápady. Součástí podpory je také inovační podnikavý ekosystém ContriBUTe, který propojuje vzdělávání, komunitu, události, kontakty i zdroje a pomáhá zaměstnancům i studentům proměnit nápady ve skutečné podnikání.
Dalším příkladem pokročilé podpory výzkumu a jeho uplatnění je program CEITEC Innovation Accelerator, který běží na CEITEC VUT. Je určen zaměstnancům a doktorandům, kteří chtějí ověřit reálný potenciál výsledků svého výzkumu. Program jim umožní až na dva roky opustit současnou kariéru a soustředit se plně na rozvoj prototypu. Po jeho skončení se mohou rozhodnout, zda se vrátí do výzkumu obohaceni o nové zkušenosti, nebo založí spin-off firmu, která jejich výsledek dále rozvine.
Autor: Lenka Kuběnová, vedavyzkum.cz
Foto: adalidsciences.com
Redakčně kráceno. Plnou verzi rozhovoru najdete na webu vedavyzkum.cz